BABY FOOD

KOJENECKÁ STRAVA - BYZNYS, KTERÝ DOBROVOLNĚ PODPORUJEME?

14.11.18


[Pro sestavení tohoto článku vycházím ze svých zkušeností, knih, stránek, článků, které mě samotné otevřely oči. Je to především: Super food For Superchildren, Tim Noakes; Vyživující tradice, Sally Fallon; Hravě o živé stravě, Eva Hájková; www.zivakultura.cz.]

Nedávno jsem sdílela na Facebooku příspěvek mého kamaráda se statistikou, která se zabývala počtem gramů cukru v umělé kojenecké výživě. Konec jeho příspěvku zněl: „Chce mi někdo říct, že 3 měsíční miminko kojenec denně zkonzumuje 14,4 g kostek rafinovaného cukru?“ Z jeho propočtů to spíše vycházelo dokonce na 18 kostek cukru za den při skóre 5 denních dávek po 200 ml, které se rovnají 72 g cukru (propočty jsou sestaveny z etikety dané umělé kojenecké výživy).  
Sice samotné tvrzení není zcela správné, protože kojenecká výživa se skládá z určitého podílu (nebudu debatovat jestli větším nebo menším) laktózy, která se na konečném množství cukrů v produktu také projeví. Každopádně, pořád je to souhrnně 72 g cukru, které na tělo působí. A to si k tomu můžeme později připsat všechny ty kukuřičné křupky, rohlíky, piškoty, různé dětské sušenky, bez kterých si to - troufnu si říct - 99 % maminek nedokáže představit. 

Tohle téma ve mně uzrává už dlouhou dobu. Nebudu říkat, že s mou první dcerou jsem umělou kojeneckou výživu nezkusila, i když jsem měla to štěstí a kojila jsem alespoň 10 měsíců. Dnes bych svůj přístup změnila a pevně si stála za svými názory a nenechala se – jako naprostá většina – zmást reklamními tahy konglomerátů opatřené o spojení s dietology a pediatry, kteří nás vlastně utvrzují, že je to takto v naprostém pořádku. 

Víte, pojďme se na to podívat spíše ze širšího úhlu - na to, jak se všeobecně průmyslová dětská strava stala všudypřítomnou
Výživa pro kojence a dětská jídla byla mezi prvními průmyslově zpracovanými jídly, která stála na úplném počátku dnešní „moderní“ průmyslové stravy. I když od jejich prvního uvedení na trh uplynulo spoustu času i pokusů, tak nezapomínejme, že je to pořád jenom byznys. Hodně velký byznys, který jsme dovolili. 
V Americe se stalo prvním „jídlem“ pro kojence odpařené kravské mléko s cukrem – v roce 1853. V podobnou dobu v Anglii si nechali patentovat kojeneckou výživu vyráběnou z mouky s přidaným cukrem a hydrogenuhličitanem sodným. A i když nebyly tyto pokusy komerčně úspěšné, daly v podstatě podněty k dalším a dalším jiným.. Na to navázal i švýcarský lékárník Henri Nestlé svým patentem na kojeneckou výživu – pečené pšeničné suchary vyrobené z dvakrát pečeného chleba nadrobeného do slazeného kondenzovaného mléka (tato směs pak byla usušená a prodávala se ve formě granulí). A už nastalo kolečko výroby podobných produktů. 
Chci tím především říct, že už koncem 19. století byly díky tomu naše děti daleko dříve odstavovány od mateřského mléka a přecházely rovnou na obiloviny a cukr jako první potraviny. A to všechno se dělo, bohužel, bez žádných vědeckých poznatků. A mě jenom zaráží, že se ve skutečnosti od té doby až tak nic nezměnilo. Ano, naštěstí se v dnešní době už dbá na správnější poměr sacharidů, bílkovin a tuků. A ano, vše je doplněno o vitamíny a minerály, probiotika, omega 3. Ale nezapomínejme, že je pořád řeč o vysoce průmyslově zpracovaném produktu, který vzniká za procesů s vysokými teplotami, které znehodnocují bílkoviny. Bohužel ani v dnešní době není umělá výživa tak bohatá jako mateřské mléko. A pořád velké množství značek na trhu používá škrob nebo glukózový sirup jako základní zdroj sacharidu. 

Ze své vlastní zkušenosti i zkušeností mého okolí veřím, že většina maminek kojit dokáže a že bohužel potíže, které nastávají, pramení především z porodních komplikací, nezájmu a nedostatečných schopností personálu porodnice. S tím vším dokáže v dnešní době poradit spolehlivá laktační poradkyně, která by měla být dle mého tou hlavní osobou, která bude maminkám k dispozici na oddělení šestinedělí. Bohužel to standardem ale zdaleka není.

A ano, pak jsou tu výjimečné případy, kdy žena opravdu kojit nemůže. V těchto chvílích jsem naprosto pro, aby žena sáhla po umělé kojenecké výživě – protože tu jiné výživnější a dostupné řešení pro všechny pořád není (pokud pominu mléčné banky, často kontrovérzní po domácku vyrobenou kojeneckou výživu, a kojnou – zlaté staré časy..).  
Ale aby nám společnosti představovali pokračující kojenecká mléka pro děti starší jednoho roku?To už je ten byznys, který dobrovolně podporujeme.
Do prvního roku života – ano nezbytnost, pokud není jiné cesty. Ale proč bychom měli dětem dodávat „umělé“ vitamíny a minerály v umělém mléce po jejich prvním roce života, když už nám dávno jedí jídla bohatá na kvalitní zeleninu, bílkoviny, tuky a ovoce a dokáží si poradit i s plnotučným mlékem? Ano v tento moment pak záleží na rodině samotné a jejích stravovacích zvycích a přesvědčeních. Znám rodiny, kde děti v podstatě jedí jenom pečivo, jogurty, sladkosti, pufované výrobky a pijí dál pokračující umělá mléka (aby se jim dodaly alespoň nějaké ty „vitamíny“) a vlastně jsou přesvědčení společností, že nedělají nic špatného. Otázkou je, není to jenom začarovaný kruh? Nevede jedno k druhému? Nevede právě tohle k vysoké nemocnosti dětí ve školkách a školách? Nevede právě tohle ke zvyšující se míře dětí, u kterých se prokazují potravinové alergie a intolerance a různé chronické a autoimunitní onemocnění? A co třeba bolení bříška a zácpy? 

Vlastně se není čemu divit. Reklamní tahy na nás maminky se začaly objevovat už ve 20. letech minulého století, kdy začal rozkvétat konzervárenský průmysl a došlo k objevu, že ovoce a zelenina mají důležitou roli pro udržování zdraví. To dalo hned komerční podnět k tomu, aby se prodávala zelenina a ovoce v konzervované podobě po celý rok – do té doby byla k dispozici jenom čerstvá a sezónní (pokud jste si neudělali vlastní zásoby pomocí nakládání, sušení, džemů a domácích konzervací). 
A tak tu vzrostla americká konzervárenská firma (později přejmenovaná na Gerber`s Baby Food), která v roce 1928 slavila úspěchy se svou nabídkou kojenecké výživy (jako mixovaný hrášek, švestky, hovězí a zeleninové polévky pro děti, atd.) Jenže jejich značka se brzy stala v podstatě ikonickým symbolem „řádně vychovaných a živených dětí, což značilo přijetí moderních hodnot pokroku, efektivity, kapitalismu, industrializace a především spoléhání se na vědecké stanovisko odborníků“(tak to popsala Amy Bentley ve své knize Inventing Baby Food). Důležitým faktem je, že ta daná firma chtěla především vydělávat a jídlo pro kojence nezavedla z důvodu prokázaného účinku na zdraví, ale protože to bylo dobré pro jejich obchod. Pro maximální zvýšení svého zisku potřebovala, aby maminky uvěřily, že je jejich strava ta pravá a že se s ní musí začít co nejdříve. Ta stejná firma dokázala už tenkrát přesvědčit dietology a oborníky svou sponzorovanou reklamou ve vlivné vědecké publikaci (Journal of the American Dietetics Association) o zdravotní nezávadnosti a prospěšnosti jejích produktů. A maminky tak začaly věřit jejich reklamním tvrzením, že bez pomoci odborníků a jejich produktů to vlastně nejde. Že komerčně připravené potraviny jsou nadřazené a efektivnější než ty připravované doma. Tohle je marketing. Protože ta firma provedla svá tvrzení bez jakýchkoliv vědeckých důkazů, které by dokázaly, že je tato varianta přípravy zdravější. 
Ale to už jsme se dostali od kojeneckého mléka až po skleničky J

Závěrem..
Je mnoho faktorů, podle kterých se můžete rozhodnout, jakou umělou kojeneckou výživu pro své miminko koupíte. Dnes jsou na trhu kojenecké výživy založené na mléce kravském, kozím (což je skvělá funkční alternativa, která se dětem lépe tráví), sójovém. Sójovému bych se vyhnula ze všeho nejvíce. Výživa založená na sóje totiž obsahuje fytoestrogeny, které mají škodlivé účinky na hormonální systém včetně poškození funkce štítné žlázy. A to platí i pro nás dospělé. Navíc kojenecké výživy se základem v sóje postrádají cholesterol, který miminko potřebuje pro vývin nervového systému a mozku.

Naopak od půl roku můžete dětem zpříjemnit příkrmy např. domácím kokosovým mlékem, domácím mandlovým mlékem, makovým mlékem. Ke konci prvního roku můžete začít zařazovat i ostatní oříšková mléka. Rostlinná mléka ale do prvního roku života nemají nahrazovat mléko mateřské či umělé. 

Úplným závěrem mám na vás velkou prosbu! Prosím, pokud souzníte s paleo stravováním případně nízkosacharidovým (lchf) stejně jako já, přecházejte u prvních dětských příkrmů na opravdové potraviny. A ne na kaše (ať už ovesné, z bílé rýže, bio, nebio, nebo dokonce z pšeničné krupice) jak vám některé pokyny pediatrů a společností vyrábějící dětské potraviny budou tvrdit. To počká. 

You Might Also Like

0 komentářů